|
-->
WWW
Skupina se seskupila v roce 1994. Název kapele poradila podnapilá kamarádka a tento pak vyjadřuje touhu po něčem rozmarném a přitom trvanlivém (nebo po čemkoliv jiném). Styl se během patnácti let hraní nenápadně posunul od gymnaziálního rocku ke stylově bohaté, převážně optimistické vlastní tvorbě. Zvuk kapely je postaven na přehledné "šlapavé" rytmice, hlučných kytarách a nezaměnitelném altu zpěvačky Marie Šedivé. Vhodně jej doplňuje dechová sekce čítající v současné době tři členy.
1994 – 1995
Skupina hraje na „ spářkách“ na Gymnáziu Litvínov a 3x v rockovém klubu DMD v Litvínově. Zkouší na Gymnáziu, po zkoušce se sejde na čaj a smaženku v mléčném baru.
1996 -1998
Skupina nehraje, členové se příležitostně sejdou po bytech a hospodách a plánují budoucnost.
1998 – 2000
Členové se složili na vlastní bicí, zkouší se ve sklepě u Vládi Dernera. Hedvika odchází, zpívá hlavně Kryštof, všichni jsou okouzleni novou saxofonistkou Irenkou. Po zkoušce se sejdou na terase hostince Krušnohor, kde u piva řeší Irenku. Aby se více zviditelnili, uspořádají festival Skalák na Skalním Sklepě v Litvínově, kde si ale ke své smůle zahrají zpravidla až po 12 hodině večerní. Do zkušebny se vloudil Martin Březina lahodným tonem trubky a Evička Kubů bujným poprsím a volností mravů, bohužel se ale navzájem tak rozdivočeli, že museli být zase vyhozeni.
2000-2005
Přichází Marie. V Krušňáku zazpívala Černou káru a my ji chtěli. Vyrážíme na soustředění k Ester na chatu, kde se hodně pije a občas i hraje, koupe se na zahradě v plechové vaně a poznáváme se s naší novou zpěvačkou. Marie byla slušná, proto za ní obě sprostá slova musel zpívat Kryštof. Už je zpívá sama. Vystřídáme několik saxofonistek, odehrajeme nějaké koncerty. A rozhodneme se konečně točit. Vrací se Martin s trumpetou. V červnu 2004 točíme ve studiu MusicService v Karlových Varech své první DEMO. Poprvé v životě slyšíme sami sebe a jsme mile a samolibě překvapeni. Cestou z Varů posloucháme ty 4 písničky pořád dokola a nemůžem se nabažit. V dubnu 2005 přichází nový kytarista Miroslav Säckl. Místo aby se učil na maturitu, tak s námi zkouší a hraje. Přibývají koncerty i za hranicí okresu a kraje. A jedem zase točit, tentokrát singl Tatry.
2006
V únoru točíme, kde jinde než ve studiu MusicService, další singl - Kamila a o měsíc později vychází první miniCD ...hovoří CML, které bylo pokřtěno v mosteckém klubu Záchytka. Kmotrem byl pan Paneš, který osobně přiletěl z Frankfurtu. V květnu začíná s kapelou vystupovat saxofonista Lukáš Pergl. Koncem května přestává s kapelou vystupovat saxofonista Lukáš Pergl. V listopadu přichází do kapely mladá a talentovaná saxofonistka Bára Trübenekrová. Odehrajeme nejvíc koncertů v historii kapely, některé vydařené, jiné už méně. V naší paměti navždy zůstanou koncerty v Suchdole a Buštěhradě. Poprvé hrajem na Moravě. A platíme pokutu v Šumperku za jízdu po pěší zóně. Na červenec si zaplatíme studio s plánem začít točit cd. To se ovšem nekoná kvůli Štěpánově angíně. Tahle nejdražší nemoc v historii kapely stála 2000,- denně.
2007
V lednu jsme všichni zdraví, volno v práci zařízené, takže vyrážíme na týden do studia. A zase do Varů. Bydlíme u Marie na chatě v Suchý u Jáchymova. Společně bydlíme, společně jíme, společně pijem. Marie se promění ve Frau Grau a dělá nám neuvěřitelný snídaně a večeře. Točení je náročný, objevuje se sem tam nějaká nejistota, ale pomalu se nahrává. Pomaleji než jsme čakali, takže hledáme volný termíny, jak se dá, a postupně dotáčíme i během února. Zadařilo se a cd je na světě. Dostává název LEPTENTON. Do práce na obalu se pouští Karel Hejkal a i přes naše nekonečný výmysly a úpravy obal zdárně dokončí. Radim Holeček z agentury Maul se ujme výroby a navzdory neuvěřitelným problémům a průtahům cd přiveze. V současnosti plánujeme křest. Začíná s námi zkoušet nový saxofonista Vojta.
2008
Začátek roku je tentokrát neobvyklý. Marie odjíždí na čtyři měsíce do Švýcarska vydělat valuty a kapela si tedy dává vynucenou pauzu. Smutně odmítáme několik plesů a koncertů. Po Mariině návratu začínáme zase hrát. První koncert tohoto roku se ale uskuteční až v červnu. Pak ale přichází léto, které je tento rok ve znamení festivalů. V červenci hrajeme poprvé za hranicemi - na InfernoFestu ve slovenském Martině. Koncert se úplně nevydařil, ale výlet to byl povedený. Festivalové léto pak pokračuje po Čechách a končí výborným koncertem na chomutovském Cumbajšpílu. V průběhu léta s kapelou začíná hrát i Vojtův mladší bratr Víťa. Takže se dechová sekce rozrůstá o další trumpetu. Na podzim nás trochu zabrzdí nemoci, ale po uzdravení zase pokračujeme především v tvorbě nových písniček, o kterých začínáme potichu a trochu nesměle mluvit jako o materiálu na novou desku. A začínáme se těšit na 15. rok existence kapely!! |